Vetchozrakost (presbyopie)

Řada lidí má to štěstí, že brýle nepotřebuje po většinu svého života. Všeho je ale do času. Počínaje 40 rokem života se u každého bez rozdílu začne projevovat presbyopie, často také nazývána jako vetchozrakost. Typickým příznakem je obtížnější zaostřování při pohledu do blízka na mobilní telefon, čtení knihy či novin.

Příčiny presbyopie

Příčinou presbyopie je stárnutí zrakového aparátu, konkrétně oční čočky, která se nachází uvnitř oka a je zodpovědná za přibližně 25 % zaostřovací síly oka. S přibývajícím věkem však tato čočka přichází o svou elasticitu a tím pádem schopnost zaostřit na blízko. Částečně se na této ztrátě podílí také ciliární sval, který čočku stahuje, nebo uvolňuje. I on se s přibývajícím věkem stává méně elastickým a podílí se tak na snížení schopnosti zaostřit na blízké předměty. Celý tento systém funguje podobně jako systém automatického zaostřování v kamerách a fotoaparátech.

Presbyopie je normální stav

Ano, neklame Vás zrak, opravdu tomu tak je. Presbyopie je normální proces vývoje zraku v souvislosti s věkem. Nejedná se tedy o žádnou nemoc. V dávných dobách, kdy se průměrný věk pohyboval okolo 40 let, nebyla presbyopie logicky žádným problémem. Nyní však, kdy se průměrný věk zvýšil na bezmála 80 let, vnímáme presbyopii velmi intenzívně, neboť nás provází téměř polovinou našeho života.

Příznaky presbyopie

Mezi hlavní příznaky presbyopie patří zhoršující se schopnost zaostřit na blízkou vzdálenost. V počáteční fázi si vystačíte s oddalováním objektů od oka až na vzdálenost paže. Postupem času však tato pomoc přestává stačit a mohou se přidat problémy s viděním také na počítač a dálku. Výjimečné nejsou ani tzv. astenopické potíže, bolesti hlavy, očí, únava očí.

Řešení presbyopie

 

Korekce presbyopie pomocí brýlí

Presbyopii lze korigovat dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami nebo očním chirurgickým zákrokem.

Nejjednodušším, a proto také nejoblíbenějším řešením, jsou brýle s progresivními, častěji také multifokálními brýlovými čočkami. Tyto brýlové čočky umožňují pohodlné vidění jak na dálku, tak na blízkou a střední vzdálenost, odpadá tak nutnost brýle sundávat a měnit.

Další možností je použití bifokálních brýlových čoček, které však poskytují výrazně omezenější rozsah vidění a sice na dálku a na blízko. Chybí zde část umožňující vidění na střední vzdálenost, tedy třeba počítač. Dalším negativem tohoto typu čoček je viditelnost předělu mezi částí brýlové čočky určenou k vidění na dálku a segmentem na blízko.

Poslední možností řešení presbyopie brýlemi jsou brýle na čtení. Tyto brýle jsou osazeny jednoohniskovými brýlovými čočkami a na rozdíl od multifokálních a bifokálních čoček, poskytují vidění pouze na blízko. Tyto brýle tak používáte pouze na čtení a pro všechny ostatní činnosti je musíte sundávat. Čtecí brýle mohou také využívat nositelé kontaktních čoček na dálku, kteří je pak mají jako doplněk na čtení a opět s nutností sundávat tyto brýle pro všechny ostatní činnosti.

 

Korekce presbyopie pomocí kontaktních čoček  

I v kontaktních čočkách dnes existují multifokální kontaktní čočky na vysoké úrovni vidění a v celé řadě provedení, umožňujícím ostré vidění na dálku, střední vzdálenost a blízko.

Další možností řešení presbyopie pomocí kontaktních čoček je korekce prostřednictvím tzv. monovision metody. Princip této metody spočívá v korekci tzv. dominantního oka do dálky a druhého oka do blízka. Mozek se pak naučí používat každé oko pro konkrétní vzdálenost, na kterou je korigováno. Tato metoda je vhodná zejména pro mladší presbyopy.