Světlo je tvořeno elektromagnetickými částicemi, které se pohybují ve vlnách. Tyto vlny emitují energii a dosahují různé délky a síly. Čím kratší je vlnová délka tím, vyšší je energie. Délka vln se měří v nanometrech (nm), 1 nanometr se rovná 1 miliardtině metru. Každá vlnová délka je reprezentována jinou barvou a je seskupena do následujících kategorií: paprsky gama, rentgenové paprsky, ultrafialové (UV) paprsky, viditelné světlo, infračervené světlo a rádiové vlny. Společně tyto vlnové délky tvoří elektromagnetické spektrum. Modré světlo, o kterém bude řeč, má vlnovou délku od 380 do 500 nm.
Lidské oko je však citlivé pouze na jednu část tohoto spektra, na viditelné světlo. Viditelné světlo je ta část elektromagnetického spektra, která je vidět jako barva – fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená. Modré světlo má vlnovou délku mezi 380 nm a 500 nm, což je jedna z nejkratších vlnových délek s nejvyšší energií. Studie naznačují, že časem by časté vystavení modrému světlu mohlo způsobit vážné a nevratné poškození očí.
Přírodní modré světlo versus umělé modré světlo
Modré světlo je vlastně všude. Když sluneční světlo prochází atmosférou, srazí se s molekulami vzduchu, což způsobí, že se modré světlo rozptýlí všude. To je také důvod, proč je obloha modrá. Modré světlo ve své přirozené formě používá naše tělo k regulaci přirozeného cyklu spánku a probouzení. Tento cyklus je znám jako cirkadiánní rytmus. Modré světlo také napomáhá zvyšovat bdělost, zkracuje dobu reakce, zlepšuje náladu a navozuje pocit pohody. Umělé zdroje modrého světla jsou pak elektronická zařízení, jako mobilní telefony, notebooky a tablety, zářivky a LED světla.
Proč bychom měli být znepokojeni expozicí modrého světla?
Modré světelné vlny patří mezi nejkratší, nejvíce energetické vlnové délky ve spektru viditelného světla. Protože jsou kratší, tyto „modré“, vysokoenergetické (HEV) vlnové délky blikají snadněji než delší a slabší vlnové délky. Tento druh blikání vytváří oslnění, které může snížit vizuální kontrast a ovlivnit ostrost a kontrast. Toto blikání může být také jedním z důvodů oční únavy, bolesti hlavy, fyzické a duševní únavy, způsobené mnoha hodinami strávenými před obrazovkou počítače, nebo jiného elektronického zařízení.
Přírodní filtry našich očí neposkytují dostatečnou ochranu proti paprskům modrého světla ze slunce, natož proti světlu vyzařovaném z těchto zařízení. Dlouhodobé vystavení modrému světlu může způsobit poškození sítnice a přispět k věkem podmíněné makulární degeneraci (VPMD), která může vést ke ztrátě zraku.
Jaké jsou účinky expozice modrého světla na naše zdraví?
Modré světlo může zlepšit vaši náladu a zlepšit vnímání, ale chronické vystavení modrému světlu v noci může snížit produkci melatoninu, hormonu, který reguluje spánek a narušuje cirkadiánní rytmus.Vědci z Harvardu prokázali spojitost mezi prací na noční směny a expozicí modrého světla s několika typy rakoviny (prsu, prostaty), srdečními chorobami, obezitou a zvýšeným rizikem deprese. Nepodařilo se dosud objasnit, proč má vystavení modrému světlu v noci tak škodlivé účinky na naše zdraví, ale je známo, že vystavení modrému světlu potlačuje vylučování melatoninu a nižší hladiny melatoninu mohou vysvětlovat souvislost s těmito typy zdravotních problémů.
Většina z nás tráví spoustu aktivního času pohledem na digitální obrazovky, ať už je to počítač v práci, náš mobilní telefon, hraní videoher, nebo jen sledování televize. Digitální únava očí je nový termín používaný k popisu problémů vyplývajících z nadměrného používání současných digitálních zařízení.
Digitální únava očí je lékařský problém s vážnými příznaky, které mohou ovlivnit učení a produktivitu práce. Příznaky digitální únavy očí nebo také syndromu počítačového vidění zahrnují rozmazané vidění, obtížné zaostřování, suché a podrážděné oči, bolesti hlavy, bolesti šíje a zad. Digitální únava očí již předstihla dosud nejrozšířenější počítačový problém a sice syndrom karpálního tunelu.
Digitální únava očí však neovlivňuje pouze dospělé. Ohroženy jsou také děti v důsledku rostoucího využívání digitálních zařízení v nízkém věku. Děti dnes tráví u digitálních zařízení mnohem více času než kdysi. Tablety, chytré telefony, čtečky a videohry jsou běžnou součástí jejich života. Podle studie Nadace rodiny Kaiserů, tráví děti a mládež ve věku 8-18 let více než 7 hodin denně konzumací elektronických médií. Do 10 let věku nejsou oči dětí ještě plně vyvinuty. Krystalická čočka a rohovka jsou stále do značné míry průhledné a přílišné vystavení modrému světlu je škodlivé o to více. Rodiče by tak měli důsledně omezovat a kontrolovat dobu, po kterou jejich děti digitální zařízení používají.
Modré světlo a makulární degenerace (VPMD)
Je lékařsky prokázáno, že expozice modrým světlem může způsobit trvalé poškození očí. Přispívá k destrukci buněk ve středu sítnice a hraje roli při vyvolání věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD), která může vést až ke ztrátě zraku.
Melanin je látka obsažená v kůži, vlasech a očích, která absorbuje škodlivé UV a modré světlo. Je to přirozená ochrana těla proti slunečnímu záření. Vyšší hladina melaninu poskytuje větší ochranu, ale jak stárneme, tato hladina se snižuje, takže ve věku 65 let je zhruba na své polovině, což nás činí náchylnější k očním onemocněním, jako je právě věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD).
Sítnice je velmi tenká, vícevrstvá struktura na vnitřní části oční bulvy. Sítnice může být poškozena vysokoenergetickým viditelným zářením modrého / fialového světla, které proniká do makulárního pigmentu nacházejicího se v oku. Nízká hustota makulárního pigmentu může představovat rizikový faktor pro vznik věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) tím, že umožňuje větší poškození sítnice modrým světlem. Harvardská lékařská studie uvádí, že „High Energy Visible (HEV) – vysokoenergetické modré světlo, bylo identifikováno jako nejnebezpečnější světlo dopadající na sítnici. Při dlouhodobém vystavení lze očekávat růst počtu makulárních degenerací, glaukomů, a dalších retinálních degenerativní onemocnění.